Příběh Slovana...

(„historické“ povídání na zadaná slova: Slovan, pravlast, Labe, 6. století, žďáření, polozemnice, hrnčířství, chov dobytka, med, Perun)

 

Slované přišli na naše území z pravlasti mezi řekami Dněpr a Visla. V 6. století se usadili kolem řeky Labe. Hodně žďářili, protože bylo málo půdy na chov dobytka. Měli zajímavé domy, říkalo se jim polozemnice. Některé rodiny měly u své polozemnice úly a v nich byl med. Živili se chovem dobytka a hrnčířstvím. Modlili se k hodně bohům, jeden z nich byl Perun. Honza K.

 

Slované žili v pravlasti mezi Vislou a Dněprem. Na počátku 6. století přišli do Čech a usadili se kolem velké řeky Labe. Byli zvyklí si žďářit půdu. Chovali hodně dobytka a hlavně včely na med. Každá rodina měla svou polozemnici. Živili se hrnčířstvím, kovářstvím. Uctívali více bohů, ale nejvíce mocného boha Peruna, který prý dával úrodnou půdu a zlaťáky. Sára M. a Kiki

 

Slované přijeli z daleka z pravlasti, od počátku 6. st. se usazovali kolem řeky Labe, uměli vykácet stromy  a taky chovali dobytek, jejich příbytky byly polozemnice, taky vyváželi med, jejich řemeslo bylo hrnčířství a věřili v mnoho bohů, jeden z nich byl Perun.  Kača a Zuza

 

Slované žili v pravlasti, v 6. století se usadili kolem řeky Labe. Tam si postavili domy, které se jmenovaly polozemnice, chovali dobytek, získávali ornou půdu žďářením. Řemeslem bylo hrnčířství. Prodávali med. Věřili v boha Peruna. Danča a Edita

 

Jednou jeden Slovan, který nese jméno Heřman, se svou družinou

kolem 6. století z pravlasti odešli a hledali si nové místo na bydlení. Jelikož žádné místo nenašli, museli přistoupit k žďáření. Jak vše vyžďářili, bylo to takové obrovské pole popela. Popel zametli. Začali tady pěstovat pšenici, zasadili nové stromy a chovali dobytek. Také v blízkém lese, který nebyl vyžďářen, si brali od včel med, se kterým obchodovali. Na obchod se také naučili hrnčířství. Nádoby potom prodávali. Jelikož to byli pohani, věřili v mnoho bohů. Mezi ně patřili Radegast, Morana, ale taky Perun, bůh bouří. Také vymysleli vlastní domy, kterým říkali polozemnice. Tyto domy měly často slaměnou střechu a byly asi po půlku zahloubené do země.    Tomáš