Bruslařka obecná
Bruslařka obecná je netypické zvíře. U nás ho vidět nemůžeme, jen kdyby zabloudilo. Je to zvíře střední velikosti, chlupaté, podobné medvědovi. Chodí po dvou, ale i po čtyřech tlapách. Žere hmyz, rostliny, vlastně všechno, co jí přijde pod nos. Bruslařka je ženského pohlaví. Toto jméno dostala, protože jak byla zima, stavila se za lidmi na zimní stadion, kde se bruslilo, a ukradla někomu brusle, které byly odložené v koutě. Tak si je nasadila a vjela mezi lidi. Bruslařce nejlépe vyhovuje zimní období, celé léto pak spí.
Sára M.
Králíček obecný
Králíček obecný žije v Austrálii. Dožívá se jenom 10 let a živí se kůrou stromů. Z dálky vypadá jako normální králík domácí, ale nemá ocas a má krátké uši. Jeho srst je žlutá, na některých místech má hnědé tečky. Nejlepší podnebí pro něho je, když je horko, proto vlastně žije v Austrálii. Objevuje se jenom ve dne, v noci je vždycky někde schovaný před predátory.
Edita
Pérovník pštrosí
Jeho mamka je pštros a táta páv. Jak se našli ti dva, tak se dali dokupy a své dítě pojmenovali pérovník pštrosí, protože péra měl od táty a hlavu a tělo měl po mámě. Je dlouhý 180 cm. Živí se žížalama, broukama, vším, co najde v trávě.
Daniela
Pérovník pštrosí
Vypadá jako pštros, někdy i tak běhá. Má krátký krk a dlouhé nohy. Je celý opeřený bíločerným peřím. Hlavu má zbarvenou dočervena, zobák je celý žlutý a dlouhý, špatně se mu žere. Když se chce najíst, musí si sednout, jelikož má dlouhé nohy a krátký krk. Jeho potravou je všelijaký hmyz a zrní. Vyroste až do výšky 3 metry. Své maximální velikosti dosáhne po 4 měsících. Po jeho narození do 1 měsíce ho krmí matka, pak je schopen se živit sám. Pérovník pštrosí se vyskytuje v Africe na odlehlých místech a v malých skupinách. Dožívá se 3-4 let. Je to chráněný druh, na světě je jich málo.
Lukáš
Pérovník pštrosí
Pérovník pštrosí žije v Africe u pobřeží. Na první pohled vypadá jako pštros zkřížený s papouškem. Má červenou hlavu, žlutý zobák a modrý krk. To asi aby ho šlo krásně vidět. Tělo má oranžové a nohy růžové. Neumí létat, ale zato umí dobře plavat. Je velmi plachý, protože se bojí ztratit své peří. Naposledy byl zpozorován u Kyratu roku 1428. Živí se rybama a zelenými rostlinami.
Adam
Pérovník pštrosí
Je to velký nelétavý pták. Pochází ze severní části Ruska. Většinu jeho těla pokrývá husté peří. Má o polovinu kratší krk než ostatní druhy pštrosů. To samé platí i u jeho končetin, které mu tím pádem neumožňují let. Dožívá se až 70 let. Dospělý jedinec váží 55 kg a na výšku měří 1 metr. V této době je pérovník pštrosí chráněný druh. Chocholka na hlavě se začíná tvořit už od narození a připomíná tvarem ušanku.
Bruno
Pipla osmahlá
Pipla je zvíře zakulaceného tvaru se zploštělým břichem. Má velice silný krunýř, do kterého se schová v nebezpečí. Její tělo je šedé až šedohnědé s šupinatou kůží. Velice dobře vidí a má vyvinutý sluch a čich, proto je těžké ji najít. Žije v poušti Sahara a v poušti Kalahari. Živí se rostlinnou potravou. Toto zvíře, připomínající kámen, se jednou za rok pustí na cestu k moři. V nebezpečí prská rozpálenou tekutinu připomínající olej. Po namlouvacích rituálech se samičky starají o vajíčka asi 3 měsíce. Po vylíhnutí se dožívají asi 45 let.
Ben
Pipla osmahlá
Je to zvíře, které žije v Jižní Americe a podobá se lenochodovi, ale je mnohem rychlejší a taky větší, má totiž nohy jako antilopa. Na hlavě má divný účes, jako kdyby poslouchal punk.
Ruce má tak silné, že je schopný uzvednout nosorožce. Když se dostane do maléru, díky schopnostem, které má i chameleon, se umí zbarvit jako strom nebo tráva. Je na něm ještě jedna zajímavost. Má totiž tři oči a díky tomu vidí daleko více objektů. Osmahlá se jmenuje proto, že má srst jako spálenou. Pipla osmahlá se dožívá 180 let. Bylo zjištěno, že nejstarší pipla se dožil 522 let. Tomuto zvířeti se ale radši vyhněte. Tento druh už zabil 1113 lidí.
Filip J.
Pérovník pštrosí
Pérovník pštrosí má spojitost s pštrosem a pávem. Je to zvíře, které má krk jako pštros. Tělo má jako páv, akorát nemá takové barevné peří. To má jen zelené. Velikostně se dá přirovnat k pávovi. Dožívá se maximálně 20 let. Žije na Novém Zélandu. Už je to chráněný druh, protože ho kdysi lidé jedli. Chutnal prý skoro jako krocan. Je to krásné, ale zvláštní zvíře zároveň. Málo komu se poštěstí, že ho jen tak v přírodě uvidí. Není nijak nebezpečný, jen pouze jemně klove. Živí se hmyzem. Když se cítí v nebezpečí, začne vydávat zvuky, které nikdo nedokáže. Je to i vynikající a rychlý plavec.
Eliška
Pipla osmahlá
Pipla osmahlá je malé zvíře podobné fenkovi. Je to psovitá šelma, která má tělo porostlé řídkou srstí, na některých místech je dokonce lysá a to hlavně na šíji. Je to šelma malého vzrůstu s krátkým chlupatým ocasem, velkýma očima. Pipla má každé oko jiné stejně jako psi husky, můžou mít různé kombinace jako modrou a zelenou, hnědou a zelenou a další. Má dobře vyvinutý sluch a zrak, a proto se těžce hledá. Je to velice plaché zvíře žijící na poušti Kalahari. Tato zvířata se dožívají 25 let. Jako mládě jí kromě mateřského mléka i menší brouky, které napichuje svými ostrými drápy. V dospělosti si troufne i na velké hady a ptáky. Barva srsti je zlatavá až dočerna, vypadá, jako by z toho slunce měla srst spálenou.
Dan R.
Pérovník pštrosí
Jde o vzácnou odrůdu rostliny Fujkus Uhlohydrátus Culumbusus modrý. Je nesmírně vzácný a roste v jižní Africe. Název pérovník pštrosí dostal, protože jeho listí připomíná peří pštrosa a jeho kmen je zbarvený dorůžova, tím vzniká dokonalý klam pštrosa s hlavou v písku. Dorůstá do výšky 75 cm. Potřeba vody u této rostliny je minimální, jen půl litru na 3 měsíce. Ovšem větší přísun vody zapříčiňuje hnití kořenů a následné zahynutí rostliny. Proto je tato rostlina velmi chráněná.
Filip P.
Pérovník pštrosí
Pérovník pštrosí je malý, bílý a má spoustu peří, které mu během roku zešediví a v létě vypadne, ale pouze když bude teplé léto. Během podzimu opět doroste a v zimě má husté teplé a hladké peří. Je velice malý, největší má 1 m a nejmenší pouhých 10 cm. Je to vlastně malý pštros. Má velice specifické chování, záleží, jak se k němu chováme. Nejdůležitější jsou první dva týdny jeho života, to se vytváří jeho charakter a nejvíce rozvíjí své myšlení a inteligenci. Pokud se o něj lidé správně starají, může se dožit až 29 let. Živí se převážně rybí potravou. Vyskytuje se většinou v teplém podnebí, hlavně v savanách.
Kája
Pipla osmahlá
Tato rostlina je jedna z nejvzácnějších rostlin v České republice. Nejvíce se vyskytuje na teplých bodech zeměkoule, těch v České republice moc není. Vzhledem k tomu, v jakých místech se nachází, je to hnědý keřík bez listů. Není moc velký (asi 60 cm). Voda mu škodí, začíná se kolem něj tvořit mokrá půda a keřík rychle uvolní, protože jeho kořeny nezvládají vlhkost. Když je pipla zasazena v písku, dosahuje větších velikostí a na koncích větviček se objevují červené květy. Ty jsou však jedovaté a k ničemu neslouží. Tohle ovšem zjistil Marián Pipla, který tuto rostlinu objevil, až pozdě. Nutno dodat, že vypadá jako keřík, ale jedná se o rostlinu, jednoduše se dá splést s jinými druhy.
Ondra
Pipla osmahlá
Pipla osmahlá je nelétavý pták. Je velice podobná emu anebo pštrosovi. Je asi 2 metry vysoká a metr dlouhá. Nejčastěji se živí listy z nízkých stromů nebo keřů. Nepohrdne ale také malými plody, například brusinkami, borůvkami nebo například banány. Vyskytuje se pouze na jižní části Madagaskaru. Žije osamoceně nebo v párech. Díky svému zbarvení peří dohněda až černa, jsou špatně zpozorovatelné predátory. Dožívá se v průměru 35 let.
Tomáš
Bruslařka obecná
Bruslařka je vlastně takový hmyz, který umí jakoby bruslit na hladině vody, proto se jí tak říká.
Tento hmyz má malé tělo a hodně dlouhých nožiček, kterými se právě na té hladině pohybuje a udrží. Nevím to úplně přesně, ale měla by mít čtyři nohy. Její tělo je hnědé a na hlavě se nachází dvě malé oči a nejspíš i nějaká úplně malá tykadla. Nohy má tmavé a dlouhé přibližně 3 cm.
Vzhledem k její malé velikosti někdy člověku připomíná komára, ale nemusíte se jí bát, ona člověku neublíží. Živí se především řasami.
Bruslařka žije v Evropě, především střední. Často ji můžeme vídat na jezeře, potocích, rybnících a tak dále.
Natálie
