Ze slohových prací

Na co budu vzpomínat

   Na této základní škole strávím 9 let svého života. A bylo by divné, kdybych si odtud neodnesl žádné vzpomínky či příběhy. A tak je tady všechny pěkně rozeberu.

   Měl bych začít především tím, co jsem se zde naučil, jelikož to mě bude doprovázet celý život. Mezi ty užitečnější věci, co jsem se naučil, patří např. násobení, děleni, trojčlenka či pravopis. Také nesmím zapomenout na učivo, které se normálně nevyučuje, ale paní učitelky nás to stejně naučily. K těmto věcem patří zjištění, že el. cigareta je taky cigareta, zákon padajícího květináče se dá uplatnit naprosto všude a deodorant se nesmí používat v uzavřených prostorách  či šatnách.

   Teď přejdeme k těm méně užitečným. K těm patří hlavně přírodopis, zeměpis a výtvarná výchova. Ty mě naučily naprosto nepoužitelné věci v životě. Trávící soustavu žáby, vědět že v Lichtenštejnsku se vyrábí zubní protézy (kvalitní) nebo jak nakreslit botu…

   Samozřejmě nikdy nezapomenu na své přátele. Za těch 9 let jsem jich měl spousty. S některými jsem se bavit přestal, ale i tak na ně nikdy nezapomenu. K těm nejlepším zážitkům s nimi patří zájezd do Vídně, hraní na zombíky o poledních přestávkách a trojka s Kájou a Filipem.

   Na tuhle školu jen tak lehce nezapomenu a jsem rád, že jsem tu toho tolik prožil. 

Kamil

Jak by se škola líbila studentovi z roku 1905?

   Hm… byl by asi velice překvapen, třeba že škola je tak stará a také smíšená pro holky i kluky. Určitě by si tu školu rád prošel a já bych ho i ráda provedla.

   Myslím, že by byl dost zvědavý a s tím, aby se podíval i do výuky.

   Asi nejvíce by ho zaujal dějepis a ani by se nechtěl vrátit zpět. Vlastně možná jo, aby upozornil na 1. i 2. světovou válku, ale kdo ví?

   Potom bych se

s ním šla podívat na ostatní předměty. Možná by byl spokojen s novými věcmi, které ještě neznal, ale zároveň by ho asi přepadl smutek z toho, co ho ještě čeká, ale třeba ne. Třeba by byl šťastný. To já nevím. Nakonec by možná odjel.

   Myslím, že by to byla dobrá zkušenost, chtěla bych to asi zažít.

Karolína

Jak škola k novému kabátku přišla

   Jednoho dne se definitivně rozhodlo, že škola potřebuje trochu změnit vzhled, jelikož je to již starší dáma. Škola si zkrátka nemůže zajít do obchodu a koupit si novou fasádu, tak by to opravdu nešlo. Je to velmi zdlouhavý a náročný proces.

   Když bylo rozhodnuto, stačilo se zamyslet nad tím, jak bude škola vypadat. Vznikaly dohady o budoucí barvě školy. Někteří říkali, že bude zelená, jiní že žlutá a tak dále a dále. Když byly dohady tak dlouhé, že byste došli až do Kopřivnice, přišel někdo s návrhem, který se všem velmi líbil. Budova školy bude bílá s trochou starorůžové. Vzhledem ke svému věku si škola nemůže dovolit moc výstřednosti. Teď už jen stačilo přeměnu školy realizovat. S pracemi na změnu školy se začalo, když v ní byli mravenci, teda vlastně žáci. Bylo to nutné, jelikož o prázdninách je málo času, i když si mnozí lidé myslí opak. Tuto omlazovací kůru škola podstoupila s radostí. Pleťovou, nebo spíše betonovou masku na školu dávali skoro celé prázdniny. Ale celá tato přeměna se netýkala pouze fasády. Škola má například nové zateplení (asi aby jí nebyla zima). Když ze školy postupně zmizelo lešení, bylo na první pohled vidět, že jí změna prospívá, navíc jí ubrala alespoň 50 let, ovšem že pouze na vzhledu, její zásluhy jí nikdo zapřít nemůže.

   Škola vypadá skvěle a je dobře, že už není jen tak šedá. Nová podoba budovy se zamlouvá i vosám, neboť po 9. B jich létá celkem dost. Ale jen občas, samozřejmě. Zazvonil školní zvonek a …                                                                                                                                   

 Helena

Škola o přestávce

   Škola pro většinu žáků v hodinách je velice stresující a chmurná představa. Vidí jenom uzavřený prostor jako ve vězení. Lavice jsou tak blízko u sebe, že někdy i cítím dech spolužáků za mnou. Ale když zazvoní na přestávku, je to jako mávnutí kouzelného proutku. Ten zvuk všechny chmury zažene.

   Když začne přestávka, úplně se změní z klidné atmosféry na rychle se pohybující malé děti, které mají plno možností, kam se vydat. Jediné, na co si musí dát pozor, jsou strážníci v podobě učitelů na chodbě. Chodba je velice zábavné místo, kde se potkávají asi všichni žáci z většiny tříd. Můžou obdivovat malby na stěnách jiných žáků, výtvory povedené i nepovedené. Ale třeba i různé nástěnky s historickými náměty. Přestávka je i chvíle, kdy si může odpočinout i močový měchýř na záchodech, které jsou jindy nepřístupné.

   O přestávkách slyšíme velký hluk z chodby, ale i ze tříd, které jsou méně střeženy učiteli. Je tam většinou větší hluk než na  chodbě. Přestávka je radostný, ale i stresující čas, kdy je poslední šance se učit a dopisovat úkoly.

   A pak přijde druhé zazvonění, což nikdo rád neslyší, protože je to čas, kdy se musí žáci vrátit do lavic. No prostě přestávka má své dobré zábavné i smutné stresující chvíle.                   

        Daniel R.